registrace se slevou

Vítejte v e-shopu s tisícemi položek zboží od záchranářského realizačního portálu.  Za kruté zabítí  STOVKY slonů v Botswaně a odzbrojování jejich hlídek kvůli slonovině! Protestujeme za strašné nemilosrdné vraždění velryb na Faerských ostrovech! Zásadní otěží civilizace má a musí být chránit hodnoty, díky kterým může vznikat a tou je příroda. Nikoliv vraždění zvířat, plěnění přírody a likvidace ekosystémů. Žijeme v tomto propůjčeném světě v souladu a to i s těmi, kteří tu byli dávno před námi. Řešíme různé formy dotazů a zakázek a objednávek zboží.

Redakce/Tisk Úvod » Redakce/Tisk

Zde naleznete články z našich zdrojů Zachraňujeme.CZ. Úvahy a pojednání o tom, co je obsahem a myšlenkou našeho konání a v čem jsme přesvědčeni, že má naše práce smysl a význam.  

Aktuálně článek 

1. O robotice a jejím ovlivnění světa

  V současnosti se vyjadřuje mnoho lidí, kteří jsou více či méně oprávnění a kompetentní k výrokům o tom, jaký bude mít dopad a kam směřuje robotika. Obecně tedy vývoj, využití a její nasazení včetně  virtuálního světa a vývoje počítačových technologií. 

   Jelikož se jedná o nesmírně široké téma, musíme se soustředit na nejzákladnější úvahy, pomocí kterých lze přibližně odvodit určitý vývoj a dopad. V každém ohledu to, co je v současnosti lidem k využívání dovoleno  - poskytováno, není zdaleka všechno o čem společnost může vědět, co je vyvinuto a co teprve přijde v takové nebo jiné formě do spotřebního průmyslu. 

   V základu bych celou záležitost připodobnil ke krávě a oráči - zemedělství. Zemědělství prvobytně pospolné společnosti a vývoj zemědělství nastal i díky pochopení ročních období a pozorováním přírody. To vedlo i k prvním vynálezům zemědělských nástrojů. Tyto nástroje usnadňovaly lidem práci a přinášely více za méně času. Za pomocí pochopení způsobu obdělávání a sklizně úrody, se lidem otevřela možnost k pravidelné stravě a utváření si zásob. Vše tedy mělo svůj vývoj a důsledek. Docela stejně lze chápat vývoj informačních technologií a robotiky. Až na jednu zakládní primární skutečnost. Místo toho, že lidé sklízeli úrodu a vlastně žili v souladu s přírodou, robotika a informační technologie utvoří naprostý nesoulad.

  Člověk za dobu svého vývoje zhruba aktuálně podle archeologických nálezů za 2miliony let dospěl v rámci evoluce do bodu, kdy během cca 50-100let by celá evoluce člověka měla být mířena vlastně docela jiným směrem. Nehovoříme tady o novodobém permském vymírání druhů, kdy sama příroda a živočichové nejsou schopni se těmto změnám evolučně připravit, jde o fyzické a duševní odchýlení se od dosavadního genetického vývoje člověka. Oční bulvy, které místo zorného pole v dáli jsou pravidelně namáhány krátkým zorným polem. Tělo dostává čím dál méně fyzických podnětů k vývoje svalů a kloubů při sezení v kancelářích a pokud požno pod stresem a mohli bychom tady jmenovat desítky možná stovky špatných případů životního stylu, kterým jsou lide nuceni ve jménu civilizace postupovat. 

    V minulosti se lidé dřeli řekněme podstatně více fyzicky, ale dnes mimo určité profese se člověk nadře méně než na poli. To je sice pravda, ovšem robotika a počítače budou mít takový rozměr, že ovlivní celý svět mnohem více, než příchod jízdního kola, auta, či letadla. Bavíme se tady o naprosto fatálním zásahu do všech, nebo téměř všech lidských profesí. Zjednodušeně řečeno všechno co dělá člověk jednou dokaže udělat robot. A robot nebude potřebovat peníze. Jemu bude stačit příkaz a zdroj energie. Co se tedy týká robotiky, bavíme se tady o naprostém kolapsu současného pracovního dění, kde práci zastává člověk ( na úrovni omezených pracovních výkonů a handicapovaný odpočinkem a potřebou slova žít po práci ). Pakliže v té době bude lidí přes deset miliard, urychlí se vývoj a výzkum o další zatím i nenarozené kapacity a v průměru dojde ke zrychlení celého procesu. Lidé jsou tedy zvyknutí chodit do práce za výdělek. Tedy za hodnotu směny něco za něco. Hodnota směny něco za něco je tak stará, jako možná lidstvo samo. Robotika v budoucnu nahradí většinu profesí a co tedy budou lidé dělat? Nejpve jedna třetina, pak dvě? To teď nebudeme řešit. Dojde ale také k významných objevům na poli výzkumu vesmíru. Díky misím, kde budou nasazeni moderní robotická vozítka s mimořádnou mechanikou, vlastnostmi a možnostmi se posune věda opět o mílové kroky. Jde to vždy ruku v ruce. Další problém nastane v rámci vituálního světa a 3D holografie.   

    Již nyní lze vnímat, že mladí lidé velmi často stejně jako dospělí utíkají do světa her. Stejně tak budou utíkat do světa sexuálních zálib s robotem, nebo nových zážitků. Myšlenkami budete díky virtuálním simulacím kdekoliv a budete dělat cokoliv. Stojíme na prahu doby, významných posunů ve zdravotníctví, vědy a výzkumu, ovšem také obchodu s takovými technologiemi. S těmi ale běžná lidská společnost neumí zacházet teď a nebude to umět ani do budoucna. Upadne v závislosti stejné jako v závislosti na lécích. 

   Pokud tedy shrnu základní primární úvahu, bude se jednat o takový přechod způsobu života, který je téměř srovnatelným s přechodem z fosilních paliv na paliva jiná a technologie mimo atomová štěpení. Bohužel ale jsem toho názoru, že lidstvo takový přechod sice je schopno zvládnout a takříkajích na poslední chvíli, ovšem lidstvo zřejmě nebude schopno se vypořádat s příchodem robotiky a virtuality. Pakliže budou existovat peníze a hodnoty výchovy jedince, za podobu práce a směny. Civilizace bude totiž stát na nových hodnotách a utvoří si sama proti sobě něco, co sice utvoří nebývalé možnosti, ale také neukázněné využívaní a vše se zvrkne stejně jako vývoj nukleární pumy. Nakonec se ukáže, že stát který nebude mít více robotiky, více nanotechnoligíí bude prostě méně rozvinutý. Ano to je sice něco bežného, ale už ne v takových měřítkách. Tady se již bavíme o technologiích, které budou docela nahrazovat člověka a jeho schopnosti a dokonce s tím, že se bude samostatně učit. Zde jsme již na hranici myšlení, úvah a uvědomění sama sebe. 

   Věda aktuálně hledá život ve vesmíru. Co to vlastně život je a jak vzniká, věda však stále neví. A ví o tom asi zhruba tolik, jako co je po životě. To je závažný problém. Definice života kterou aktuálně známe je na bázi uhlíku a aminokyselin a jsme toho názoru, že je k ni potřeba ještě H20. Myslím, že život je mnohem mocnější a silnější než jen na bázi uhlíku. Myslím, že na urovni kvantové mechaniky, kterou chápe opravdu naprosté minimum vědců, se subatomární částice chovají jistým způsobem také. Pohání je zkrátka energie a pokud něco spotřebovává energii a mění ji lze se přeci na věc rovněž dívat jako na činnou. Nemusí mít nervy a cévy, hlavu ani oči. Stejně tak robotika s využitím čipů na subatomátních částicích. Lidé si tady NEVĚDOMĚ a MOŽNÁ vědomě utváří úplně jiný svět na planetě, která hostila nejméně 2 miliardy život! Zprvu alespoň bakteriální. V přírodě vždy silný ovládl slabší na prostoru a čase. Není žádný důvod si nemyslet, že robotika a virtualita nás nebude chápat jako slabší.

  Dokonce již sám zvažuji, že UFO mohou být pozůstatky inteligentního života, který se vybral vlastní formou vývoje. To je samozřejmě tvrzení proti stovkám jiným trvzením, avšak není žádný důvod si nemyslet, že technologie nepřežije svého stvořitele. Konečně máme tady primární velký problém a sice velký třesk. Počátek všech počátků, který potírá a popírá celou fyziku, že něco vznikne z ničeho. Toto téma nyní také nebudu hypoteticky rozebírat, neboť určité pokroky v rámci takového výzkumu se postupně odhalují a skutečně by mohlo platit i to, že něco vznikne z ničeho. V takovém případě ale je jistě pochopitelně, na jakých základech a nezákladech tedy může stát celý vesmír. V podstatě bůh ví, zda někdy opravdu vše pochopíme a zjistíme. Uvažuji-li dále, lidé tady budují opět něco co se vymkne z ruky. Ono totiž vše je na základě pokusu a omylu. Ale časem se vyvine něco co je lepší nevyvinout. Dřív to byla atomová bomba. Dnes ji vidím i jako přínos před likvidací ( jednou z možností ) například před pádem meteoritu atd.., nebo pohonu kosmických lodí. Ale jak říkám lidé nejsou schopni přijmout mezi sebe to co přináší věda. A pokud to přijmou pohne to svět k závislosti, odchýlení se od přírody a k dalším mířeným likvidacím.

  Výzkum a vývoj ano, využití ano, ale v žádném případě takové vymožené nástroje neposkytovat běžné populaci.  V žádném případě nesouhlasím s nahrazováním vztahu dvou lidí a nahrazování sexuálního uspokojení se s robotikou. Toto považuji za jednu z vůbec nejvíce možných zvrhlostí proti přírodě a proti sociologii člověka. Robotika by měla sloužit vědě a výzkumu, pomáhat lidem avšak přesně vymezeně. Jinak lidé přestanou chtít tvořit, chodit, vidět, slyšet a cítit. O všechny tyto vjemy budeme postupně přicházet. 

                                                                                                            Autor:  Vladimír Jansa 

 

2. Panspermie a šíření života ve vesmíru

  Existence žvota ve vesmíru je vysoce diskutovaná problematika. Za pomocí supervýkonných teleskopů, výzkumných metod kombinovaných z různých oborů a prohloubování pochopení vztahu lomení světla, gravitační čočkování a další mimořádné objevy přímo na planetě Zemi. Tato všechna fakta poukazují, že vesmír je organizovaný a matematicky přesně fungující. Dává vzniknout nezměrným variabilním tělesům například hvězdy; planety; neutronové hvězdy; černé díry, diamantové planety, vodní světy atd... Pakliže někde vznikne život, je příroda schopna takový život sama udržovat a chránit napříč mimořádným přírodním změnám až takříkajíc na hranice svých možností. Jsem toho názoru, že život je celým vesmírem protkán, avšak vzhledem ke vzdálenostem je mezi sebou špatně pozorovatelný a dohledatelný. Věda je opatrná v tom, že než něco sdělí, chce mít k vyjádření důkazy a pokud možno i opakované zdařilé pokusy. Nebo se i na základě takových pokusů a zjistění a teorií může jednat o "slepou ulici". Pokud časově zhrneme náhled na rozpínání vesmíru zprvu se myslelo, že zde máme sluneční soustavu, po dalších desetiletích, že vesmír je veliký jako mléčná dráha a pozdějí se měření a pozovorání upřesňovala na světelné roky. Po jednotkách v řádech milard se došlo na stáří vesmíru cca 13,7 miliard světelných let. Lze dál předpokládat upřesňování stáří.

   Nebudeme se v tomto článku zabývat přímo biologií nebo evolucí. Budeme se zde zabývat základními principy, které mají fungovat na ochranu vzniklého života na planetě a způsob jeho šíření v meziplanetárním prostoru. Doslova chránit a udržet ho. Možná již mnozí slyšeli výraz extremofilové. Jedním z čelních představitelů takových živočichů je želvuška. Málokdo už ale ví, že až se naše Slunce bude rozpínat ve svých posledních životních cyklech a bude se z něho stávat červený obr, bude postupně pohlcovat planety. Ve fázi, kdy již tady nebude opravdu žádný život, neboť bude spálen a nebudou zde již žádné příznivé podmínky pro život a začnou se vypařovat oceány, budou zde jedni z posledních žijících organismů. Želvušky. Na naši planetě je však celá řada dalších již známých organismů a další budou teprve objeveni. Jsou schopny prosperovat v jezírcích plné síry, vřící vody, poblíž sopouchů a ba i v ještě více nepříznivých podmínkách včetně tlaku. Příroda počítá s faktem, že přijde čas, kdy bude život který taková planeta hostí v ohrožení. Dokonce i že bude zničena celá planeta. 

   Přesto však díky mikrobakteriánímu životu a extremofilů bude schopna tento život obnovit nebo ho šířit dál, byť samotná planeta zanikne. Není tedy žádný důvod si myslet, že život je pouze na naši planetě. Vetšina lidí a vědců již chápe, že vzhledem k velikosti vesmíru je pravděpodobnost matematicky možná. Myslím ale, že Drakeova rovnice, ačkoliv byla upravena a nyní obsahuje ještě více proměných, by měla být upravena o další proměné. Musíme zde hovořit o životu, který mohl i dávno zaniknout.  Nebo naopak teprve vzniká. Všechny vývojové geologické, biologické a klimatické fáze, které za dobu zhruba 4.6milardy let postihovali Zemi, tak v takové fázi se nachází vlastně bezesporu každá planeta. Dnes se již ví, že ani hvězda není tak základním důvodem pro vznik a udržení života ohledně obyvatelné zóny. Především je potřeba zjistit, zda život musí být na bázi uhlíku nebo je schopen existence v docela jiných podmínkách. Jsem toho názoru, že nemusí být pouze na bázi uhlíku ani kyslíku. Podle mého názoru k tomu stačí kapalina - nejen voda ale i např. etan či kyselina; příznivější tlak;gravitace a atmosféra. Dále přijatelná teplota. Dále je potřeba klasifikovat co vlastně znamená život. Život biologický je závislý na metabolismu a látkové výměně. Můžeme však počítat se životem na bázi umělé inteligence, nebo docela jiných entitách o kterých zatím nevíme vůbec nic, bakteriálním životě, případně formách energií. To z toho důvodu, že platí zákon o zachování energií v celém vesmíru. Proto i já se příkláním k existencím energií ve formách astrálních nebo duchových např. EVP. Například čínská medicína pracuje s energiemi jin a jang, které proudí v těle. Jejich rovnováha pak přímo souvisí se zdravím jedince. Moderní fyzika za pomocí pokusů v CERNU přichazí pomalu s novými objevy. Již jsem postřehl i první veděcké články o tom, že současná věda bude muset rozšířit svoje poznatky a další doposud neznámé přírodní zákony. Sám se kloním k názorům, že existují takové stále neznámé přírodní síly a zákony, stejně jako prvky se kterými zatím z neznalosti nepočítá periodická tabulka prvků, nebo též periodická soustava prvků. Až je poznáme, vzniknou nové kosmické materiály s novými vlastnostmi, které umožní vyvíjet a testovat nové technologie. Abychom se ale vrátili k tematu o životě mimo Zemi. Jejich detekování je otázkou času a horizontu událostí. Čím dále se takový život nachází, tím jsme schopni za pomocí časového posunu a vesmírné archeologie vnímat skutečnosti dávno minulé. Všechno úplně všechno co kolem sebe vnímáme vnímáme s časovým posunem. Čím dále se od nás taková událost nachází, tím delší je časový posun. Proto se mění podmínky na všech planetách nebo měsících. Kde z našeho současného pohledu není možný život, tak možný bude a naopak. Všechny tyto kombinace pak vedou l tomu, že vesmír je nasycený životem v různých formách, nebo se na planetách nachází fosílie. Pokud by na Zemi došlo k naprosté zničující devastaci, stále ještě bude dlouhé km pod zemí uchováván v bakteriální podobě. Za pomoci sopečně činnosti atd, se dostane opět na povrch a při vhodnějších podmínkách se vyvine další třeba jiná forma života. Právě na Zemi můžeme pozorovat jak takové změny a vývoj probíhá. Myslím, že  příroda je schopna šířit život různými způsoby a sice meteority, kometami, slunečním větrem, explozemi, srážením těles či planet s naprostou destrukcí, kdy se planeta kypící životem roztrhá na úlomky a kusy. Ty pak plují vesmírem a infikují další planety a měsíce. Jde o neustálý koloběh. Proto i my můžeme počítat s nárazy komet a vesmírných těles malých a obrovských. Pakliže se lidstvo vydá do vesmíru a bude chtít kolonizovat, bude výbavou posádky nejen strava a voda, ale úschovna pro kvasinky a bakterie.

  Většina lidí nemá hlubší znalosti o přírodních jevech, základní důležité znalosti o vesmíru a představu, jak lze správně chápat fyzikálně čas. Všechny tyto přírodní disciplíny jsou pro studium těžké a ne každého zajímají. Lidé zasvěcení ví a i církev uznává a je si vědoma, že lidstvo se musí připravit na změny dřív, než někdo navštíví nás.

  Nelze žít životem ráno vstát vydělat peníze a usnout. Ruku na srdce, kolik lidí než jde spát se večer podívá na hnězdy a uvedomí si, že žadné peníze a žádné zákony prostě neplatí. Žádné podřizování jeden druhému neplatí. Žádné autority neplatí. Nikomu nic napatří. To je pravý a skutečný svět ve kterém žijeme. Náš propůjčený svět kde každý má jeden pouhý lidský život. Platí jediné přírodní zákony. Gravitace, magnetismus a subatomární částice a pro nás dosud nepoznané jevy. My se snažíme žít v uměle přisvojovaném životním prostředí. Všechno je špatně. Základním úmyslem života je život sám a v různých formách. Trpíme lidstvím a egem, že co jsme a kdo je víc. Není to tak. Naše planeta stvořila mnohé nám dosud nepoznané tvory, kteří tady byli, vymřeli nebo tu jsou či teprve budou zrozenii. Nejsme důležití. Vesmír nás nepotřebuje, Země nás nepotřebuje. A pokud nepochopíme že planeta Země je jednou horká, jindy studená a potřetí třeba plná vody nebo ledu, těžko pak řešit dopady civilizace na životní prostředí. Žijeme aktuálně v mezidobí, po menší době ledové. Svému životnímu prostředí rozhodně neprospíváme, asi jako kuřák svým plicím a svému okolí neprospívá. Co je ale důležité říci, měli bychom se snažit udržet rovnováhu, kterou si tato planeta v přírodních procesech za miliardy let vydobyla. Měli bychom se plně snažit tyto procesy a biorytmy planety tiše respektovat a nenarušovat do doby, než se opět změní za pomocí sil a přírodních zákonů. Jen tak si sami můžeme prodloužit mít domov v tomto vesmíru. To co zde ale lidská civilizace předvádí jsou podle mého soudu kosmická jatka planety Země a života na něm. Dokud každý člověk v každém cizím státe nebude poučován režimem co jsou hodnoty života a světa, nikdy se nebudou rodit děti, které tyto hodnoty převezmou od svých rodičů. Pak nezbývá jen to, že se k takovým hodnotám každý vypracuje po dobu svého života, nebo se k nim nedopracuje nikdy.

  Co na to víc říci. Doufám, že dokud lidé se budou chovat k této planetě a životu na ni tak jak se chovají, ať žádný jiný život na jiné planetě nenajdou. Raději. Protože by ho zhuntovali, zničili a zneužili, jako se lidé zneužívají kvůli penězům sami mezi sebou. A ještě jim to nestačí, musí zneužívat například zvířat v cirkusech, aby měli jejich majitelé po kapsách peníze na složenky.     

                       

                                                                                                         Autor:  Vladimír Jansa 

      

3. Čím více lidí na světě, tím více hyenismu vůči přírodě (v přípravě)